Jdi na obsah Jdi na menu
 


sniper-povoláním odstřelovač

 

SNIPER – povoláním odstřelovač
Odstřelovač pracuje sám, nanejvýš s jedním společníkem, a hodiny a hodiny musí čekat bez pohnutí na svoji kořist…… Pravda, nebo lež? Mýty a legendy, nebo tvrdá realita? Zkusme se oprostit od mnohdy nesmyslných představ akčních hrdinů a podívejme se na skutečnou a tvrdou práci mužů s dlouhou zbraní. Ano, mnozí by mohli namítat, podívejte se třeba na Carlose Hathcocka, R. D. Bundu, Johna L. Plastra, kteří bojovali ve Vietnamu a dnes vypráví své mnohdy neuvěřitelné příběhy. A co takhle Bill Cook, Patrick „Pepsi“ Simpson, odstřelovači současnosti, hrdinové dnů nedávných, jejichž vzpomínky se mnohdy akčním filmům určitě blíží….
Ano, to vše jsou nepopiratelné pravdy, jedná se o legendy před kterými se sluší s úctou smeknout. Je však velký rozdíl mezi odstřelovačem policejním, tedy mužem bez jakékoliv identity.
UMĚLEC PŘESNÉHO LOVU
Termín „SNIPER“ byl zaznamenán v 19. století v britské armádě v Indii, kde snipe byla nazývána oblíbená drůbež. Jednalo se o malý, rychlý a neobyčejně obtížný terč. Úspěšný sniper, lovec této drůbeže, byl tedy označován za umělce přesného ovu. Název „SNIPER“ se později začal užívat v armádě oficiálně, pro odstřelovače v dnešní době.
Odstřelovač má speciální schopnosti, trénink a vybavení. Jeho práce je rozlišovat a s vysokou přesností likvidovat nepřátelské cíle podle důležitosti, pohybovat se v přírodě…. A to vše není jen v umění být dobrým střelcem. Odstřelování si vyžaduje část základních znalostí pěchoty, a to na velmi vysokém stupni. Umění odstřelovat znamená neustále se učit, poznávat a cvičit, nejlépe pod uměle vyvolaným stresem. Odstřelovač musí být samozřejmě zručný k maximální pravděpodobnosti a minimálnímu riziku zásahu určitého cíle. Odstřelovač prostě musí být naprostý profesionál.
ARMÁDNÍ ODSTŘELOVAČI
Dalo by se polemizovat o rozdílech mezi policejním a vojenským odstřelovačem. Ale ten hlavní a největší spočívá v plnění rozdílných úkolů, od čehož se vzápětí odvíjí i veškerá náplň jejich práce. Oba muži, budeme-li je pr tento příklad brát jako jednotlivce, i když ve skutečnosti jsou součástí perfektně sehraného týmu, jsou ve službách státu. Jedná se o zbraňové specialisty, školené a cvičené pro plnění specifických úkolů v řadách ozbrojených složek toho, či onoho státu. A zde většina toho, co mají společné končí.
Ve velitelském táboře, kdesi na přesně nespecifikovaném místě, napolo promoklá stráž obchází plot z ostnatého drátu a dává pozor na potenciálního nepřítele. Celé dlouhé dny se nic neděje, až dnes, právě teď – otevírají se dveře bungalovu a ven do toho psince vychází snědý muž vysoké postavy v bojové uniformě a připaluje si cigaretu. Jediné, co ho odlišuje od promoklé stráže je důstojnická hodnost. Je špatně rozeznatelná v té tmě, ale pozorovatel se nemýlí. Plukovník vypadá přesně, jako na fotografii. 230 metrů, vítr 3 m/s…… BOOOOOM. Zásah potvrzen, okamžitá změna pozice. V táboře nastává nepopsatelný chaos, ale to odstřelovač, ani jeho pozorovatel už nevidí, protože jsou na předem promyšlené a naplánované ústupové cestě.
Ano, tak to by mohl být reálný zákrok vojenského odstřelovače, nasazeného v ostré akci. Samozřejmě, že ve většině případů tu armádní odstřelovač působí hlavně jako pozorovatel, který je předsunutým zrakem svého velitele.
Vojenský odstřelovač je nasazován armádou ve vojenských konfliktech, jako podpora pěchoty. Tým, který pracuje samostatně na území nepřítele, doopravdy řádově několik dní i týdnů, plní úkoly, které mu byly zadány. Důraz je kladen především na jeho kreativitu, jeho schopnost se přizpůsobit cizímu a neznámému prostředí, ve kterém je nucen se pohybovat a pracovat. Pro tuto práci musí být samozřejmě náležitě vystrojen a vyzbrojen, jak on tak i jeho týmový kolega. O jejich vycvičenosti nelze pochybovat, neboť v takovýchto případech se požaduje 100% profesionalita. Nelze popisovat jen jednu modelovou situaci, protože každá akce je ve své podstatě úplně jiná, ale cíl podobný – zlikvidovat živý cíl, vyřadit ho z boje.
PRÁCE PRO POLICII
Je to už pět hodin, co je speciální útvar Policie pro boj s terorismem a zvláště nebezpečnými pachateli trestných činů v plné pohotovosti. Ozbrojený pachatel-únosce drží jako rukojmí 6letou holčičku ve druhé patře panelového domu, někde v husté zástavbě městského sídliště. Pomalu začíná zapadat slunce, zásahový tým je připraven na pozicích s přesně nacvičeným postupem zákroku. I odstřelovači jsou na pečlivě vybraných palebných postech. Policejní psycholog-vyjednavač zatím neustále udržuje komunikaci s pachatelem, čímž získává mnohdy tak potřebný čas. Komunikace probíhá přes telefon, takže je pohyb pachatele nezřetelný. Všichni čekají na ten „svůj“ rozkaz. Něco se děje a pachatel se na pár vteřin ukazuje za oknem. Nastala ta pravá chvíle, dostali „zelenou“.
Načasování je takřka perfektní… BOOOOM… Útočníkova zbraň mizí v odlehlém koutě pokoje, ale už nestačí zareagovat, protože z překvapení se probírá až když ho členové zásahového týmu poutají ležícího na zemi. Zásah proběhl bez jediné chyby, všichni odvedli kus práce a rukojmí bylo zachráněno.
Tak to byl pro změnu příklad zákroku odstřelovače policejního, který pracuje pod jednotným velením, což znamená, že na rozdíl od vojenského snipera je při zákroku přímo podřízen svému veliteli. Takto pracují policejní odstřelovači, kteří jsou zařazeni u krajských zásahových jednotek, Útvaru rychlého nasazení, Ochranné služby PČR, a v neposlední řadě i Referátu cizinecké a pohraniční Policie ČR(samozřejmě i u jiných světových zásahových jednotek, jen pod jinými názvy, jako je např. GSG9, Gek Cobra, Vega a nejrůznější SWAT týmy). I zde je samozřejmě profesionalita na prvním místě, odstřelovači jsou pečlivě vybíráni z těch nejlepších střelců. Střelecké schopnosti jsou nepochybně velmi důležitým aspektem při tomto výběru, naštěstí ne však jediným, protože odstřelovač musí být naprosto klidný a vyrovnaný člověk, který je odolný vůči stresovým situacím, které mohou při zákroku nastat. Samozřejmě se nesmí zanedbávat ani fyzická kondice, neboť jak je u Policie zvykem i odstřelovač musí být v zásahovém týmu schopný plnit další úkoly. Bez odstřelovače je dnes práce speciálních policejních jednotek nemyslitelná. Jasnou řečí hovoří i statistiky a počet zachráněných lidských životů.
Ano a jsme vlastně u hlavního rozdílu mezi odstřelovačem vojenským a policejním. Vojenské „najít a zničit“ se zde mění na policejní „sloužit a chránit“. Policisté používající ve službě speciální zbraň – odstřelovací pušku, nejsou cvičení zabijáci, nejsou vrazi bezbranných lidí, jak je mnohdy médii prezentováno. Jsou to muži, kteří v mezích zákona dané země, pomocí speciálních prostředků, lidem slouží a chrání je.
….A jak je dlouhá cesta?
Samozřejmě, že než se člověk vůbec stane adeptem pro výběrové řízení na funkci odstřelovač, musí projít dlouhou cestou, která začíná přihlášením se k Policii. U policie musí pak pracovat nejméně 3 roky ve výkonu služby, ať už v řadách pořádkové, cizinecké, nebo dopravní policie. Po těchto odsloužených letech se zde policistovi nabízí možnost změny funkčního zařazení. A to v tom smyslu, budeme-li se bavit o jakési policejní hierarchii, že má možnost v policejním žebříčku postoupit o stupeň víš, vybere-li si práci například u zásahové jednotky. Odpověď na otázku proč až po třech letech je zcela jednoznačná. Tím důvodem je fakt, že prvními výběrovými síty k policii může projít vlastně i člověk, který se pro výkon služby nehodí úplně ideálně. A tři roky by měly být postačující dobou na to, aby toto jedinec sám, nebo jeho velitel zjistil a posléze byly učiněny tomu odpovídající kroky. V praxi to znamená, že tento člověk je od policie propuštěn, nebo odchází na vlastní žádost.
Jestliže se tedy policista rozhodne pracovat například pro již zmiňovanou zásahovou jednotku, musí se zúčastnit výběrového řízení, které je zpravidla vypisováno jen jednou do roka a to za účelem doplnění stavu bojovníků. Po úspěšném absolvování těchto zkoušek, které probíhá ve velmi příjemném duchu, nastává něco, co by se dalo přirovnat noční můře. Jedná se o nezničitelnou byrokracii. „Dal ses do války, tak musíš bojovat frajere….“ Ti nejtvrdší vydrží a jdou si za svým cílem, protože nikdo nedostane nic zadarmo, což je správné, přestože někdy jsou překážky příliš vysoko. Policista přichází první den do služby na úplně nové místo do úplně nového prostředí. Jak se říká „z ulice“. Kde je každému nadřízenému takřka lhostejný, do týmu, kde vzájemná důvěra a podpora kolegů i nadřízených je samozřejmostí. Je tomu tak proto, že se tito policisté při službě dostávají do extrémně nebezpečných situací (ne že by se do nich řadoví policisté nedostávali, ale bohužel přístup velení je mnohdy velice rozdílný). A zde nastává ten moment, kdy má policista možnost, samozřejmě až po určitém odslouženém čase…stát se odstřelovačem, mít povolání, jako „sniper“.
INDIVIDUÁLNÍ VÝBĚR
Kandidáti na profesi odstřelovače by měli být vybíráni velice pečlivě a s rozvahou. Velitelé během tohoto výběrového řízení prověřují individuální vlastnosti potencionálních adeptů na odstřelovače. Současně schopnost riskovat v boji, motivaci bojovat a schopnost se učit a zdokonalovat. Budoucí odstřelovači se musí perfektně sebeovládat.
Základní body při výběru na funkci odstřelovače (platí pro armádu i pro policii):
  • Střelba – Odstřelovač musí být velice dobrý střelec. Jeho kvalifikace dobrého střelce je přímo nezbytná. Nezřídka jde o sportovní střelce, buď civilní, nebo armádní (policejní) a o dobré lovce.
  • Psychická způsobilost – odstřelovač je často vystaven při plnění bojových operací nedostatku spánku, jídla, nebo vody a proto musí být ve velice dobré psychické kondici, což je spojeno s lepšími reflexy, lepší kontrolou svalů, a velkou obranyschopností. Sebeovládání se procvičuje například některými speciálními týmovými sporty.
  • Zrak – odstřelovač nesmí mít jakýkoliv problém se zrakem. To znamená, že by neměl mít brýle, protože v případě jejich ztráty, nebo zničení není dostatečně bojeschopný. Samozřejmě nemůže být ani barvoslepý, jelikož může nastat situace, kdy k detekci terče dochází na základě barev.
  • Nekuřák – musí se jednat o nekuřáka, protože kouření prozrazuje jeho polohu, jeho pohyb. Kouření má negativní vliv na nervozitu, na stres a na soustředěnost.
  • Mentální stav – při práci odstřelovače velice záleží na jeho zdravém úsudku. Velitel musí odhadnout schopnosti svého snipera v dané situaci najít a rozeznat cíl. Musí vědět, jestli střelec ve správný okamžik dokáže zmáčknout spoušť. Adept může velitele při operaci dostat do těch nejrůznějších situací, a tak jsou členové týmu vybírání velice pečlivě. Neboť na tomto výběru vhodného , či nevhodného člena mnohdy záleží úspěšné dokončení práce akce.
  • Inteligence – adept musí mít i vysoké IQ, protože se učí novým dovednostem, které při svém povolání neustále využívá. Musí se naučit:
- balistiku
- typy a výkony střeliva
- rádiové relace a využití rádiového spojení
- pozorování, zaměřování a přesné odhady vzdáleností a k tomu přiměřená střelba
- navigace a orientace v terénu
- logistika, načasování a zpravodajská činnost
- rozpoznávání nejrůznějších typů uniforem a výstroje nepřítele atd…
Také proto lze mezi odstřelovačí nalézt řadu absolventů vysokých škol všech druhů zaměření.
  • Emocionální stabilita – v žádném případě nemůže dojít k situaci, že odstřelovač bude mít potěšení ze zabití, že bude zabíjet pro zábavu. Ani to, že začne se svým terčem soucítit, není správné. Takže odstřelovač musí udržovat své emoce na určité úrovni.
NĚKDE TO ZAČÍNÁ, NĚKDE TO KONČÍ…
Aktivní kariéra policejního odstřelovače v českomoravských luzích a hájích může trvat maximálně 19 let a to jen v tom nejideálnějším případě (např. v 18 letech k policii, v 21 u zásahové jednotky a ve 40 do výslužby), což se poštěstí jen málokomu. Na rozdíl od jiných zemí, kde se odstřelovačem stává starší, nejlépe ženatý a „vybouřený“ muž, jehož kariéra odstřelovače je totiž kladen ten požadavek, aby byli plně bojeschopní a činní i v zásahovém týmu. Musí plnit limity prověrkových cvičení, které jsou poměrně těžké, a tak s příchodem vyššího věku se souměrně životnost našeho bojovníka zkracuje. Po navršení čtyřicítky má odstřelovač možnost působit jako střelecký instruktor dané, nebo jiné zásahové jednotky, sloužit u jiného útvaru, případně si podat žádost o odchod do výslužby.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář